50.6631219N, 14.0356464E - Severočeská vědecká knihovna:
50.6611317N, 14.0418633E - Interhotel Bohemia:
50.6555375N, 14.0533794E - Chemická továrna Setuza:
V hlavním městě Praze se nachází nespočet kaváren, ulic a kostelů spojených česko-německou literární historií. Můžeme však taková literární místa nalézt i v průmyslovém Ústí nad Labem? Nachází se dnes ještě vůbec v Ústí nad Labem německá literatura?
Odpověď zní ano! Právě spojení česko-německé historie a kontrastu mezi průmyslovými budovami a starými vilami vytváří perfektní podhoubí pro literaturu. Spisovatel Vladimír Páral, básník Radek Fridrich a autor románů a povídek Martin Fibiger – to jsou jména, která jsou v první řadě spojena s literaturou ve městě.
„Páral je autorem, na kterého je většina Ústečanů hrdá,“ potvrzuje novinář Janni Vorlíček. S Páralem spojená mapa města ukazuje, že i průmyslové Ústí nabízí autorům mnoho inspirace ke psaní. Zatímco Páral (jehož díla jsou dostupná i v německém překladu) a Fibiger publikují v první řadě česky, Fridrichovy sbírky básní vychází téměř současně v češtině i němčině.
Inženýra chemie, který na konci 60. let opustil práci v Ústavu vědecko-technických a ekonomických informací, aby se stal spisovatelem z povolání, jistě netřeba podrobně představovat. Jeho romány se odehrávají většinou v prostředí chemických továren v Ústí nad Labem a satiricky líčí osudy lidí, které poznamenala zmechanizovanost života v moderní konzumní společnosti. Páral dosáhl u čtenářů mnoha úspěchů a některá díla se dočkala filmového zpracování. K těm nejznámějším patří Milenci a vrazi, Soukromá vichřice či Mladý muž a bílá velryba.
V Páralových románech se čtenáři mohou vydat také na poznávací cestu po Ústí i okolí – z ponurého zátiší chemických továren k hladinám rybníků, zvoucích ke koupání. Svezou se svádovským přívozem a prožijí noc v některém z ústeckých hotelů…
Kdo by mohl vylíčit prostředí v Ústí nad Labem lépe, než jeho rodák? Martin Fibiger působil a působí na Ústí nad Labem z několika pozic. Vystudoval zdejší univerzitu, učil na gymnáziu v Jateční ulici, jako redaktor Ústeckého deníku upozorňoval na kulturní dění zejména v oblasti divadla a filmu. V současné době vyučuje na Katedře bohemistiky a publikuje v českých i zahraničních literárních časopisech.
„Pachtivej Honza“, „Horní Kódl“ a „Knechtová“ jsou tituly jen některých básní, na které čtenář narazí při listování sbírkami Radka Fridricha. Své lyrické skladby píše česky, ale zároveň je vydává také v němčině.
Umělec narozený v roce 1968 v Děčíně doma provokuje stylem své tvorby, který ukazuje například v cyklech Řeč mrtvejch (2001) a Nebožky (2011). Často v básních představuje strohé životopisné informace, a tak se nabízí otázka: Lze informace o člověku poskládané vedle sebe do veršů považovat za báseň? Jeho skladby ale i ve zkratce dokáží popsat konkrétní lidský charakter.
I přes redukovanou syntax, málo rýmů v české verzi a časté výčty kusých informací, dokáže pro čtenáře Fridrich vytvořit zvlášť působivý imaginární svět. Dovolí jim poznat konkrétní postavy, jejich jména a životy vedle univerzálních literárních hrdinů, které ve sbírce Bezejmenná představuje na pozadí jejich osobních prožitků.
Za doporučení stojí zvlášť dva zmiňované svazky, ve kterých Fridrich zprostředkovává všední a zároveň uchvacující venkovský život v regionu skrze hovory s ústeckými nebožtíky.
V roce 2012 byl tento výtvarník a spisovatel vyznamenán literární cenou Magnesia Litera v kategorii Poezie.
Dotek dvou kultur můžete naplno prožít především na Noci literatury, kde se vedle české dostává ke slovu také německá literární tvorba. Jasně to potvrzuje i Slam poetry, jejíž účastníci pocházejí jak z Čech, tak z Německa.
Herci ústeckého Činoherního studia v Ústí nad Labem se jednou v noci chopili rolí předčítačů a večerním návštěvníkům muzea představili něco málo z tvorby německy píšících autorů, jejichž osudy byly nějakým způsobem spjaty s Ústím či celkově se severočeským regionem.
Tak proběhl první ročník dnes již tradiční kulturní akce, kterou má spolu s dalšími orgnizacemi pod palcem vědecký institut Collegium Bohemicum. Zajímavostí je, že na překladu prezentovaných děl se významnou měrou podíleli studenti Katedry germanistiky z ústecké univerzity.
Akci vždy doprovází i hudební program, takže si na své přijdou nejen ortodoxní fanoušci literatury.
Soutěž v přednesu poezie si získává v posledních letech stále více nadšenců. Slam poetry patří mezi kulturní aktivity, které se velmi osvědčují jako integrační aktivita pro různé skupiny lidí – od klasických básníků až pro hiphopové nadšence. S ústeckým Slam Poetry je spojený také známý performer, žijící v nedalekém Litvínově, Xavier Baumaxa.
Literatura v Ústí neslouží pouze k pasivnímu čtení – je zde také aktivně prožívána. Mezi betonovými zdmi průmyslových čtvrtí města vykvétají různorodé formy literárního života. Však se přijeďte přesvědčit sami.
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah webových stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.
Dieses Projekt wurde mit Unterstützung der Europäischen Kommission finanziert. Die Verantwortung für den Inhalt dieser Veröffentlichung trägt allein der Verfasser; die Kommission haftet nicht für die weitere Verwendung der drin enthaltenen Angaben.